Senovážné náměstí (České Budějovice)

Senovážné náměstí
	Západní okraj náměstí s Jihočeským muzeem
Umístění
Stát	Česko
Město	České Budějovice
Část obce	České Budějovice 1
Poloha	48°58′22,34″ s. š., 14°28′41,09″ v. d.
Historie
Datum vzniku	1265
Pojmenováno po	seno
Starší názvy	náměstí 1. máje; Stalinovo náměstí; Masarykovo náměstí
Další údaje
Počet adres	14 adres
PSČ	370 01
Kód ulice	75591
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Senovážné náměstí (dříve také náměstí 1. máje, Stalinovo náměstí a Masarykovo náměstí) se rozkládá jihovýchodně od historického centra Českých Budějovic.

Historie

Původně šlo o prostranství před městskou (Svinenskou) branou, funkci náměstí získalo postupně. Od 14. století k tomuto prostranství přiléhala Rybní ulice lemující Mlýnskou stoku. Od 16. století bylo v prostoru před současnou budovou muzea umístěno popraviště. Ve druhé polovině 18. století začala prostranství lemovat zástavba, zpočátku převážně jednopodlažní. Od počátku 19. století se zde konaly dobytčí trhy, až do roku 1921 také s ovocem, zeleninou, senem a slámou. Z toho důvodu tu byla k dispozici váha na povozy se senem, od které získalo náměstí svůj dnešní název. Později se objevuje pojmenování Masarykovo náměstí, v poválečném období Stalinovo náměstí. Za socialismu došlo k přejmenování na náměstí 1. máje, v roce 1992 se opět vrátil původní název.

Chronologický seznam historických názvů a označení

Dobytčí trh – od počátku 19. století
Viehmarkt
Viehmarktplatz
am Viehmarkt
Senovážné náměstí – od roku 1875^[1]
Heuwaagplatz – německá lidová verze českého názvu
náměstí Arcivévody Karla Františka Josefa – od roku 1916^[1]
Erzherzog Karl Franz Josef Platz
Masarykovo náměstí – od roku 1919^[1]
Švehlovo náměstí – od roku 1934^[1]
Horst Wessel Platz – v době okupace
Stalinovo náměstí – hned po 2. světové válce (oficiální název: Náměstí maršála Stalina)^[1]
náměstí 1. máje – od 1. 5. 1962^[1]
Senovážné náměstí – od 1. 1. 1992^[1]

Významné budovy

Svinenská brána – jedna ze tří původních hlavních městských bran, existovala od konce 13. století do roku 1845
hradební věž Manda – dominanta západního rohu náměstí ze 14. století byla zbourána v březnu 1904, čímž se propojily ulice Dukelská a Jirsíkova s Kněžskou a Širokou^[2]
dům U Ferusů – historická budova, jejíž historie sahá do konce 18. století, dnes slouží Národnímu památkovému ústavu
stará nemocnice – původní českobudějovická nemocnice se nacházela v letech 1829–1913 v místě u současné pošty
sirotčinec – první budova někdejšího sirotčince vznikla roku 1858, dnes komplex využívá Biskupské gymnázium
Nadační dům – budova vystavěná v letech 1862-65 Vyšebrodským klášterem dnes slouží Střední škole a Vyšší odborné škole cestovního ruchu
Policajtský dům – policejní kasárna stála v oblasti současného parkoviště mezi lety 1876–1965
kostel Svaté rodiny – neogotický kostel tehdejšího klášterního areálu vznikl roku 1888
Jihočeské muzeum – neorenezanční budova dokončená roku 1901
Bio-Royal – někdy po roce 1908 vznikla montovaná budova prvního městského biografu, nejpozději v roce 1943 rozebraná a převezená do Frymburku, kde sloužila zhruba do roku 1960^[3]
hlavní pošta – vystavěna v místě zahrady původní nemocnice v letech 1915–1918
dům kultury Metropol – multifunkční kulturní objekt vystavěný ve dvou etapách (dokončeny 1967 a 1971) pojme 2100 návštěvníků
dům Služeb – postaven 1968

Nerealizovaný byl projekt nové budějovické katedrály v neorománském slohu, která měla stát v místě současné pošty. Plány byly změněny a finance využity mj. na stavbu kostela sv. Jana Nepomuckého.

dům u Ferusů
Nadační dům
dům kultury Metropol

Významné objekty

socha Panny Marie Budějovické – zhotovená roku 1746 barokním sochařem Josefem Dietrichem v gotickém duchu, dočasně umístěna v NPÚ
sousoší sv. Jana Nepomuckého – od Leopolda Huebera († 1. 10. 1800) s nápisem „od dobrodinců obnoveno 1888“, kulturní památka
meteorologický sloup – projektovaný a zhotovený v roce 1925 sochařem Janem Vítězslavem Duškem, povodňová značka u paty objektu připomíná výšku vody při povodni 3. září 1888^[4]
pomník plukovníka Josefa Jiřího Švece – umístěn 28. 10. 1928, 1939 odstraněn, 1942 roztaven
základní kámen nové budovy Jihočeského divadla – umístěn 21. 10. 1945, vandalsky zničen kolem roku 1952 (záměr stavby nebyl uskutečněn)^[5]
pomník V. I. Lenina – umístěný od 11. 12. 1972 do 30. 3. 1990 (dnes oblast parkoviště před muzeem)
pomník českým válečným letcům RAF – umístěn 2015^[6]

Nerealizovaná zůstala monumentální socha Stalina, která se objevovala v soutěžních návrzích na úpravu náměstí z roku 1955. Z důvodu následující kritiky kultu osobnosti bylo od plánů upuštěno a došlo pouze k zakrytí Mlýnské stoky.

socha Panny Marie Budějovické
sousoší sv. Jana Nepomuckého
meteorologický sloup
pomník letcům

Odkazy

Reference

KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - Senovážné náměstí [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2016-11-05]. Dostupné online.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g SCHINKO, Jan. Náměstí patřilo dobytku a dlouhou dobu také Stalinovi. Českobudějovický deník [online]. Vltava Labe Media, 2008-05-18 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online.
↑ SCHINKO, Jan. Věž Manda dostala jméno podle lazebnice. Českobudějovický deník [online]. Vltava Labe Media, 2011-11-12 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online.
↑ Kohoutí kříž. Curt Linda [online]. Č. Budějovice: Jihočeská vědecká knihovna [cit. 2016-11-06]. Dostupné online.
↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 150–151.
↑ SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 111 s. ISBN 80-903636-2-8. Kapitola Divadlo, s. 29.
↑ PELÍŠEK, Antonín. V Budějovicích stojí nový památník na počest letců z 2. světové války. iDNES.cz [online]. 2015-09-09 [cit. 2016-11-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Senovážné náměstí na Wikimedia Commons

[dobytek-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g SCHINKO, Jan. Náměstí patřilo dobytku a dlouhou dobu také Stalinovi. Českobudějovický deník [online]. Vltava Labe Media, 2008-05-18 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online.

[manda-2] SCHINKO, Jan. Věž Manda dostala jméno podle lazebnice. Českobudějovický deník [online]. Vltava Labe Media, 2011-11-12 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online.

[bio-3] Kohoutí kříž. Curt Linda [online]. Č. Budějovice: Jihočeská vědecká knihovna [cit. 2016-11-06]. Dostupné online.

[:0-4] TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 150–151.

[veze-5] SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 111 s. ISBN 80-903636-2-8. Kapitola Divadlo, s. 29.

[raf-6] PELÍŠEK, Antonín. V Budějovicích stojí nový památník na počest letců z 2. světové války. iDNES.cz [online]. 2015-09-09 [cit. 2016-11-05]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]